, ,

Dezinfekční ocet

Dezinfekční ocet k vnějšímu i vnitřnímu použití se připravuje z léčivých bylin a česneku. Zevně přináší také úlevu při štípnutí, hematomech, horečce. Vrací svěžest vlasům i pleti. Neředěný se může používat na omývání povrchů a osvěžování vzduchu. Ředěný vodou přináší úlevu při dýchání, používá se jako kloktadlo.

Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus)

Topinambur se hodí do nerůznějších podzimních jídel. Vždy by se měl přidávat jenom jako lahůdkový doplněk. Konzumace většího množství může vést k nadýmání. Hodí se do polévek, jako přídavek do šťouchaných brambor nebo směsných pyré s celerem nebo dýní. Může se péct na plechu nebo smažit v oleji.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Z měsíčků se konzumují jazykovité okrajové květy. Lůžko se nejí; je hodně tuhé a hodně aromatické. Okrajové květní lístky jsou jednou z nejvděčnějších květinových dekorací. Kvítečky snesou společnost prakticky jakéhokoli studeného jídla – saláty všeho druhu – listová zelenina, brambory, řepa, luštěniny, libovolné moučníky – dortíky s želatinou, šlehačkové poháry, sněhové pusinky, těžké čokoládové dorty. Hodí se do kreací s kuskusem. Je to jedna z mála květin, která snese usušení, a ještě se přitom téměř vylepší. Květy jsou při správném zacházení nebývale stálobarevné. Sušené květy měsíčku jsou laškovnou náhražkou za šafrán – jsou nedostižnou hračkou pro všechny variace na rýži s mandlemi a rozinkami.

Pelyněk pontický (Artemisia pontica)

Pelyněk potický je vytrvalá bylina. Snadno se suší a je vynikajícím kořením zejména na podzim a zimu. Jeho struktura je velmi jemná stejně jako chuť. Ze sušených větviček se snadno zdrnou lístky, které se potom mohou rozdrtiž v moždíři s krystalovým cukrem nebo s hrubou solí.

Řebříček obecný (Achillea millefolium)

Řebříček je příjemnou bylinu v jedlém trávníku. Na jaře se sbírají čerstvé rašící lístky řebříčku obecného. Mladé rostlinky lze použít jako dekorace do nejrůznějších salátů. Zubaté lístečky se hodí i různá teplá jídla. Druhá sezona řebříčku nastává v létě, kdy se stříhají vrcholové části stonku s květenstvím. Hořká chuť se radostně snoubí se vším, co je předzvěstí zimy. Miluje pečená i dušená masa, dušenou zeleninu, smažené bramboráky, houby a polévky. K masu nebo zelenině se však snítky řebříčku přidávají jen na chvíli. Do bramborových jídel je třeba dávkovat s uvážením. To aby hořkost nepřebila ostatní chutě.Dokáže posloužit i usušený.

Sléz maurský (Malva mauritania)

Rozvinutá poupata i květy se dají konzumovat celé i s kalichem. Nakládaná poupata se hodí do nejrůznějších receptů studené kuchyně. Květy jsou nádherná, ale choulostivá dekorace. Budou se stejně dobře vyjímat na dortech jako na slaných jednohubkách. Díky své jedinečné barvě se dá sléz maurský používat i sušený. Krásně se vyjímají v rýži, bramborové kaši a krémových polévkách

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)

Rostlina je celá jedlá. Jemné lístky jsou chutné adekorativní. Hodí se do salátů, dipů, jako dekorace na nejrůznější slaná jídla. Květy jsou sladké. Dříve se také servírovaly jako digestivum. Nezralé plody se mohou používat do luštěninových salátů.Nezralé plody se dají nakládat. Stonky se přidávají při vaření k luštěninám. Suché plody jsou dobře známé koření.

Kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)

Kerblík roste prakticky všude. Má rád břehy potoků, řek, vlhčí křoviny a příkopy. Je třeba vybírat jen mladé výhonky. Zásoba kerblíku v lednici vydrží i čtyři dny. Je dobrou náhražkou petržele, libečku, nebo naťového celeru.

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)

Kokoška pastuší tobolka roste v polních porostech, na suchých náspech, okrajích cest, rumištích. Mladé lístky a mírně nakvetlá květenství se hodí do jarních salátů, chutí připomínají kedlubny. Mladé listy připomínají svým tvarem pampelišky. Květy se pak sbírají a používají jako léčivka. Zralé plody se používaly jako koření.

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)

Česnáček lékařský roste v zahradách i parcích, ale i na rumištích.Vyhledává vlhké půdy bohaté na živiny. Vyskytuje se od nížin až do podhůří. Z česnáčku sbíráme vrcholové části rostliny. Je univerzálním kuchyňským kvítím do slaných kombinací.

Kulinární popel

Popel se pálí ze zbytku kulinárního sena  z předešlé sezony nebo přebytků různých aromatických bylin. Musí se pálit tak, aby se do něj nedostala hlína, nikoliv v ohništi na zemi. V Česku se dá využít na výrobu vynikajícího sýru, jehož kvalita se ještě zvýší zráním v kulinárním senu.

Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)

Dříve bývala kopretina luční běžná. S intenzivním pěstováním trávy a hnojením luk je vzácnější. Pěstování je snadné. Mladé výhonky jsou vhodné do salátů. Nerozvitá poupata jsou dobrá smažená. Korunní lístky na zdobení jemných výtvorůve studené kuchyni.