Home / Zpravodaj / Zpravodaj 012

Zpravodaj 012

Vážení a milí blažení kytkožrouti,

myslím, že se červenec vyvedl. Hned na začátku se na mne nalepila radostná mantra. Za její vznik je zodpovědná i moje americká kamarádka dotazem ze dne 5.7., dle mého nejapným: „Jak to že najednou v Praze nic nefunguje?“

„Jsou prázdniny, veřejná doprava jezdí s velikými intervaly, nebo vůbec, máme ty husovocyrilometodějské svátky (aha, to je dneska), na něž lidi lepí svou zákonnou dovolenou na zotavenou nebo prostě osobní volno, soukromé obchody mají zkrácenou otevíračku… jsou prostě prázdniny.“ takhle jsem to vysvětlovala. U nich v Americe si prý žádný pracující nevšimne, že školy mají nějaké prázdniny.

Jsme nepochybně šťastná země a možná jsme i celý šťastný kontinent. Zvolňujeme pracovní tempo a víme, že stejné je to všude kolem, protože je léto, dovolené a ty prázdniny. Nečekáme, že nám naše záležitosti vyřídí, chápeme sezonní rozbředlost, beztrestně prokrastinujeme. A tohle nám vydrží ještě celý měsíc!

Dejte si se mnou do druhého poločasu tu mojí letní matru:

„Ježíšikriste, co je dneska za den?“ hezky každé ráno před zrcadlem. Nebo si udělejte nějakou vlastní. Je možné, že  já vůbec netuším, co je mantra, ale i tak miluju léto bez nutnosti koukat kalendáře. Moje cesta k pozemské blaženosti je takhle jednoduchá. „Šmarjá! Co je dneska za den? Co je dneska za den?…“

Vegetace je dost suchá, tak se třeba dívejte k nebi, protože v srpnu prý padají hvězdy, a když si stihnete něco přát, než dopadne hvězda na zem, tak se Vám to splní,

Tak tady máte moje srpnové tipy:

Kytky k jídlu budu vařit 24. srpna s Jakubem Čadinou ve škole vaření Laboratorio. Byla jsem v pokušení, dát jeho fotku už na stránku editorialu, ale jsem přeci jen trochu gdpr-plachá. Tak ho máte tady. Mimo to, že je to okouzlující muž (což můžete vidět hned), je to i skvělý profesionál (což můžete vyzkoušet na kurzu). Bude tam i someliér a ten bude párovat kytky s jídlem (uuáá mňam). Menu bude lehké a vaření předchází seminář na zahradě, a navíc pro každého suvenýr sebou. Nenechte si to ujít. Letos zaručeně poslední.   

Jestli nenaprší tolik, aby rostly houby, zkuste si najít v otavách jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Jeho mladá nerozkvetlá květenství chutnají po houbách. Pozor, květ nesmí mít ani tu nejmenší bílou sukýnku rozkvétajících květů, protože pak už z něj začne být ptačí zob. Házejte do ratouille nebo si udělejte něco jako hemenex (hamandeggs) snad platagoandegges nebo si jen tak žvýkněte na louce.

Plánovači a racionalisté si mohou nasbírat pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris). Bude se hodit a recepty prozradím v říjnu.

…a pokud byste chtěli svůj vlastní Zpravodaj, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku měsíce, stačí kliknout sem

Top