Bílá a černá zima, přerušovaný půst a zimní spánek

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí,

především přijměte přání všeho nejlepšího do nového roku. Bude to báječný, velkolepý, skvělý a okouzlující rok. O tom žádná.

Před námi je první měsíc jménem leden, který je často romanticky znázorňován jako sněhem zasypaná běloskvoucí krajina. Jeho odvrácenou stranou je tak zvaná „černá zima“, která začala už o svaté Lucii a potáhne se přibližně do Hromnic.

Jestli máte po Vánocích pocit, že máte málo sil a chtěli byste trávit tu černou zimu v posteli, tak se tomu klidně poddejte. Bylo, je a bude to normální. A jelikož to jiní uměli vyjádřit lépe než já, budu tentokrát hrdě opisovat od A. Mrštíka: „Sedláci odpočívají. Převalují se z postele na lavici, s lavice na postel, odkud zase odnesou kožuch na pec, vyberou se, natáhnou se, a když už ani na kožichu nemohou dlouhou chvíli držeti, jdou se podívat po dvoře…  a zase se vrací hospodář těžkým krokem svým do jizby a posupně hekna, klade široká záda svá opět na lavici za stůl. Chvílemi podřimuje, chvílemi hledí na náves, za chvíli už zase zatahuje přítmí soumraku. Přestěhuje kožich a jde spat.“ Pro dospělé lidi se dnes taková činnost nazývá prokrastinace pro děti a adolescenty zewling  od slova zevlovat. Tak do toho.

A co s jídlem a očistnými dietami? Po Vánocích, kdy se pěkně hodovalo a jedlo se mnoho obřadních a výjimečných jídel, nastal útlum. Všechno se na chvíli zastavilo a zpomalilo. V současné době je hodně slyšet o dietním trendu zvaném přerušovaný půst. Není to také žádná novinka. Budu zase opisovat, jestli to nevadí: „V zimě se jídá u chudých dvakrát denně, pospí se raději déle a k deváté hodině uvaří se polévka a nějaké brambory… pak asi ke čtvrté zase polévka…“ Tak jsem prožila většinu uhelných prázdnin ledna roku 1979. V odlehlé krkonošské chalupě jsme v naší partě, zaštiťovali lenost připravovat dřevo a  jídlo výkřikem “Kdo spí ten jí.” 

Inu moc jsem se tentokrát se svým psaním nevytáhla, to bude proto, že se s radostí a klidem nechávám obejmout tou černou zimou a zpomaluju rytmus až na hranice „hibernace“, zevlím, prokrastinuji, držím přerušovaný půst a tak nabírám síly do další sezony.

Co děláte v lednu vy? Napište to do komentářů, aby se ostatní mohli také inspirovat.

Mohlo by se Vám hodit

Stačí kliknout sem, pokud byste chtěli svůj vlastní Zpravodaj, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce.