Co nevíte o bramborách?

Co nevíte o bramborách?

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí,

je jasné, že brambory nejsou typická „kytka k jídlu“, ale jsou rostlinou s tak fascinujícím životopisem, že stojí za to věnovat jim jeden příspěvek.

Proč se věnovat bramborám zrovna v dubnu? Protože je to měsíc, kdy se dávají do země. Sázíte je a zajímá vás, jak to s nimi bylo? Je známo, že brambory přijely z Ameriky. A jak to bylo dál?

První hlízy se připlavily do Evropy v polovině 16. století. Trvalo jim to bezmála tři sta let, než se probojovaly do všech kuchyní. Je zajímavé i to, jak se pohybovaly po žebříčku kulinární prestiže z nejvyšších špryslí dolů a pak zase nahoru. První bramborové hlízy se rozšiřovaly mezi kláštery, hrady a zámky, ale i mezi botanickými zahradami. V  17. století byly delikatesou těch nejbohatších; protože jich prostě bylo málo.

Když se zjistilo, jak velmi výživné brambory jsou a o kolik jsou jejich výnosy lepší než u obilí, měly se stát i potravinou prostých lidí. To už byla průmyslová revoluce a byl dost hlad – o válkách nemluvíc. Sedláci jsou většinou velmi konzervativní, takže považovali brambory především za krmivo pro dobytek. Šlo se na to různě.  Francouzi použili Parmentierovu fintu: brambory prohlásit za velikou raritu nechat je hlídat armádou, pak zanechat bez dozoru, aby je sedláci pod rouškou noci rozkradli.  V Německu na to šli befélem. Byl to Kartoffelbefehl vydaný Fridrichem II. zvaným Veliký v roce 1756. Psalo se v něm mimo jiné i toto: „…dragouni budou na začátku května kontrolovat, zda jsou brambory v zemi.“

Smutná mezihra

Na začátku 19. století  se začaly brambory používat na výrobu lihu.  Mňo, takhle si to propagátoři brambor nepředstavovali, ale co se dalo dělat. Mimo jiné se o tom píše: „Vinopalníci… velikou nabídkou lihovin a snahou své výrobky zpeněžit se stali hlavními viníky zhoubného kořalečního moru, který… ničil fyzické i duševní zdraví lidu, rozvracel malá hospodářství a rodiny.“  Pak brambory onemocněly a kořaleční mor vystřídal hladomor.  Flekovitost hlíz způsobila vyhladovění statisíců lidí a mnoho jich vyhnala do emigrace do Ameriky, odkud brambory přišly.

Kdy se mají sázet?

Z výše uvedeného bramborového befélu vyplývá, že se mají brambory sázet v průběhu dubna. Jakýmsi středním datem je 25. duben, kdy je svatého Marka. Protože brambory by klidně mohly zařadit do našeho výběru amerických krásek, je jasné, že jsou choulostivé na poslední mrazíky. Hlízy mají přijít do prohřáté země a datum se liší hlavně podle nadmořské výšky. A pak už se můžeme řídit jen různými lidovými pověrami. Sázet, když měsíc ubývá nebo přibývá? Rady jsou protichůdné a objevují se různé argumenty pro to i ono – brambory rostou jen do natě, když měsíc ubývá nebo naopak brambory jsou pěkně kulaté, když měsíc ubývá. Některé pověry doporučují sázet brambory na Velký pátek a jiné kontrují, že v tento den se rozhodně nemá „hýbat zemí“. Kdy sázíte brambory vy? A co děláte na Velký pátek?

Vědecké binomické jméno –Solanum tuberosum dostala rostlina v roce 1753 od Carla von Linné. Profesor Presl  vytvořil v roce 1823 české jméno lilek bobál. Dnešní botanikové mu říkají lilek brambor.

Chcete svůj vlastní Zpravodaj i Poradnu, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce.

 

Naskočte včas do nejlepších kurzů

 

 

Zpravodaj i Poradna

Chcete svůj vlastní Zpravodaj i Poradnu, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nákupní košík
Přejít nahoru