Denivka plavá (Hemerocallis fulva)

Víceletá bylina, jejíž lodyha je dlouhá jeden metr a hladká. Listy jsou jednoduché, žlábkovité. Květy jsou velké a mají nálevkovitou korunu. Denivka plavá, původně oranžová květina, má i různobarevné kultivary, které jsou kulinárně mnohem méně zajímavé. Jejich barvy jdou od žluté po temně rudou, skoro hnědou, přes všechny myslitelné odstíny oranžové.

Jak ji pěstovat

Z pěstitelského hlediska vyžaduje spíše lehčí půdy a slunná stanoviště. Množí se dělením trsů, ale čím měně se přesazuje, tím lépe kvete. Díky množství odrůd, jejichž doba kvetení je různá, jsou tyto květiny k dispozici po celé léto. Pěstuje s úspěchem v celém mírném pásmu severní polokoule. Je velmi oblíbená i v Číně, Koreji a Japonsku.

Co s ní v kuchyni

Kdo ji nikdy neochutnal, neví, o co přichází. Avšak kdo ji jednou ochutnal, zamiluje si ji napořád. Chutná jako luxusní ledový salát s jemnou květinovou vůní.

Sbírají se právě rozkvetlé květy, které je třeba opatrně odstřihnout, aby se nepoškodil zbytek květenství. Kratší dobu vydrží v lednici. Je však třeba dávat pozor, aby se květy nepolámaly, protože jsou dost velké. Sklízet se mohou i poupata před rozpukem.

Květy se nemusejí omývat, ale je třeba nechat je chvilku volně, aby vycestoval hmyz. Následně se doporučuje odstranit tyčinky a pestíky. Pak už se dá dělat s denivkami cokoli.

Nejjednodušší je nakrájet je na jemné plátky, respektive nudličky nebo je natrhat na menší kousky. Díky své křupavosti jsou vynikajícím doplňkem pro saláty zeleninové i ovocné.

Poupata se dají zlehka podusit nebo spařit v polévkách vývarového typu nebo prudce smažit na oleji samotná, anebo zabalená v těstíčku. Pro slavnostnější příležitosti se mohou květy plnit. Snesou slané i sladké náplně – rokfórová pěna, čokoládový krém, křenová šlehačka – náplně musejí mít tužší konzistenci, aby nevytékaly.

Celé květy se mohou klást na dorty. Denivky jsou pompézní dekorací při větších společenských událostech. Pár květů dokáže vyzdobit i rozsáhlý švédský stůl, rozradostnit celý autobus svatebních hostů.

Na jaře se dají používat do prvních zelených salátů mladé výhonky. Sbírají se brzy v březnu, kdy ještě nezačnou hořknout. Mají strukturu bílé části póru a chuť ledového salátu.