Jak udělat našim drahým rostlinám radost? Bio hnojiva máme před sebou, stačí z nich připravit príma výživu pro zeleninu, květiny i keře a stromy.
Zelenina, ovocné keře nebo třeba květiny pěstované k řezu potřebují pro svůj růst dostatek živin, které jim poskytnou dobře vyhnojené záhony. Zatímco přírodní organická hnojiva je ideální zapravovat do záhonů mimo pěstební sezonu, bylinné jíchy a výluhy můžeme k rostlinám aplikovat během celého vegetačního období.
Jícha, nebo také zákvas, vzniká kvašením rostlin ve vodě a je to skvělé tekuté hnojivo, které lze připravit kdykoliv a využívat dle potřeby. Podle konkrétních podmínek trvá její výroba zhruba 2-4 týdny. Naopak výluh, kdy se rostliny pouze zalijí vlažnou vodou a nechají se z nich uvolnit účinné látky, je hotový už za dva dny.
Čtete také
Kompost je bohatství zahrady
Milí přátelé jedlého býlí a kvítí, určitě také vytváříte kompost, že ano? Při péči o zahradu, ať už plejeme, stříháme nebo uklízíme listí, vzniká množství zeleného odpadu a pro mnohé vyvstává otázka, kam s ním, Totéž se týká rostlinných zbytků…
Jaké použít rostliny?
Existuje několik základních rostlin, které se pro výrobu obou druhů hnojení osvědčily, jednak pro vysoký obsah hlavních prvků potřebných k růstu, tedy dusíku, draslíku a fosforu, ale i širokého spektra dalších prvků a prospěšných látek, mezi něž patří fosfor, vápník, křemík, třísloviny, silice a alkaloidy, slizovité látky a také třeba i vitaminy.
Mezi hlavní „jíchové“ rostliny patří kopřiva dvoudomá, smetanka lékařská a kostival lékařský. Nejsou ale zdaleka jediné. Z bezových listů i květů lze vyrobit bezovou jíchu, dobře poslouží i lopuch větší, kozlík lékařský nebo přeslička rolní. Výborné je použít rostliny ve směsi, jícha tak bude na užitečné látky opravdu bohatá – lze přidat bršlici kozí nohu, šalvěj lékařskou, tymián, řebříček, heřmánek, dobromysl nebo hluchavku bílou či česnáček. Využít můžeme i části různých druhů pěstované zeleniny (typicky vyštípnuté fazochy rajčat).
Kurzy & workshopy
pro kytkožrouty
Jak jíchu vyrobit
Do větší plastové nádoby nasekáme zelené části rostlin tak, aby ji zaplňovaly zhruba do poloviny až do tří čtvrtin. Zalijeme je vlažnou vodou, ale ne úplně po okraj, protože při kvašení by mohla jícha vytékat. Rostliny musejí být zcela ponořené, tomu pomůže zatížení, třeba kamenem. Dobré je nádobu přikrýt víkem nebo plátnem, které zabrání tomu, aby do nádoby nespadl hmyz či jiní drobní živočichové.
Po dvou dnech máme připravený tmavě zelený až hnědý výluh, v této chvíli tekutina nezapáchá a můžeme ji použít neředěnou pro posílení rostlin, nejlépe od poloviny června do začátku července.
Kvašení dodá sílu
Pokud se rozhodnete pro kvašení, víko je nezbytností, jícha opravdu silně zapáchá. Kvašení urychlí tmavá barva nádoby, její umístění na slunci a občasné promíchání zákvasu. Jakmile přestane jícha pěnit, je téměř hotová. Tmavě hnědou kapalinu pak musíme přecedit a nalít ji do lahví či kanystrů. Vylouhované byliny jsou stále cenné, vhoďme je na kompost.
Jíchu je před aplikací potřeba naředit – k 1 dílu doplňujeme 10 dílů vody. Pro hnojení si počkáme na dobu, kdy není velké horko a nesvítí přímé slunce. Toto hnojivo pomůže zelenině a ovocným keřům nejvíce v době květu a tvorbě plodů, stačí ho přidávat zhruba jednou za měsíc. Při dozrávaní už nepřihnojujte. Máte-li jíchy dostatek, ocení ji i vaše stromy a trvalky.
Mohlo by se vám hodit
-
Královny kompostu144.00 Kč
-
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)41.00 Kč – 56.00 Kč
-
Řebříček obecný (Achillea millefolium)41.00 Kč – 56.00 Kč
Zpravodaj i Poradna
Chcete svůj vlastní Zpravodaj i Poradnu, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce?