Co prožívají vánoční stromečky?

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí,

před pár lety jsem napsala článek o vánočních stromečkách. Článek vyvolal bouřlivé diskuze a nečekané názorové smrště. Dívala jsem se na tu otázkou optikou znalostí, které jsem získala na studiích, jako ekoložka. Všechno v tom článku platí pořád stejně. Přeji hezké počteníčko.

Jak to vidí ekolog od semínka po uschlý kmen?

Již samotná výsadba vánočních stromečků na porážku je problematická. Pro jejich pěstování se používá orná půda, která po staletí sloužila jako pole, jako prostor pro pěstování plodin na výživu lidí nebo zvířat. Pole vánočních stromečků se z ekologického hlediska jen málo liší od jiné monokultury jakou je třeba řepkové nebo kukuřičné pole. To, že je monokultura z přírodního pohledu něco vadného, se snad učí již v prvních ročnících druhého stupně základní školy, takže není třeba to tu rozpitvávat.

Stromky ovšem rostou trochu pomaleji než porosty řepky. Jako každé jiné rostliny, ať již dřeviny nebo byliny, si budoucí vánoční stromečky začínají budovat kolem sebe lesní ekosystém. Na jejich kořeny se snaží navázat svůj život houby, mechy a případně nějaké další nižší bylinné patro. Stěhují se sem nižší živočichové, jako jsou zejména nejrůznější druhy hmyzu. Za nimi přicházejí třeba ježci, hraboši nebo první ptáci. Když pak přijde na mýcení, zničí se i celý tento křehce startující ekosystém. Většina výše jmenovaných prvků živé přírody prostě zemře spolu se stromky. Ptáci přijdou o své domovy, potravu i sousedy, zkrátka nastává likvidace tisíců a možná milionů životů.

Daleké cesta stromových cizinců

Za nejlepší vánoční stromeček je v současné době považována jedle kavkazská (Abies nordmanniana). Pro konzumenty vánoční pohody má mnoho výhod – její koruna má pravidelný kuželovitý tvar, jehličí je huňaté, neopadává a strom má i srdčitý kořenový systém vhodný do kontejneru. Ale o kontejnerech bude řeč později. Ve své domovině na Kavkaze je to ztepilý strom dorůstající až šedesáti metrů. Pěstuje se a sklízí se prakticky všude v Evropě, vždy způsobem uvedeným výše. Pak se stromky vozí sem a tam v kamionech napříč kontinentem, aby přistály na dvoře nějakého supermarketu nadnárodní řetězce, který prodává jídlo nebo kutilské potřeby. Jak ekologicko-etické jsou nákupy takových stromků, to si musí každý spočítat sám.

U nás se ještě na některých místech pěstují borovice, které zdaleka nedosahují obliby kavkazských jedlí nebo dokonce smrků. Snížená obliba těch posledně jmenovaných je v tom, že hodně rychle v teplých bytech opadávají. Smrky lze považovat za jediné tradiční vánoční stromky. Jsou občas někde k dostání tak, jak to po léta bývalo, a sice z probírky lesa.

Stromky s kořeny

Ten, kdo si myslí, že je šetrné a něžné mít stromek s kořenem, by mohl vědět následující. Takový stromek vůbec není šťastný, že může být pár dnů vyšňořen skleněnými koulemi nebo slámovými hvězdičkami pro potěšení zhýčkaných lidí. Stromky se důkladně a poměrně dlouho připravují na přezimování. Fakt, že mají stále zelené jehličí, je výsledkem dlouhého vývoje. Stromy mají nejrůznější mechanismy, jak se bránit nepříznivému počasí – zahušťují mízu i šťávy v kmenu, větvích i jehličí, aby jednoduše nemrzly, mění jejich složení, aby se buňky zbytečně nevysilovaly růstem plus spoustu dalších triků. Když se stromek i s kořeny dostane do teplého obýváku, je naprosto zmaten prostředím, v jakém se najednou nachází. Většina stromků tento tepelný šok prostě nepřežije. Dosud se tu mlhavě mluvilo o stromkách “s kořeny”. Stromky se prodávají jednak v kontejnerech a druhak v květináčích. Pro rychlou představu je v tom asi takový rozdíl, jako je jako stan a dům pro ubytování člověka. Kontejner je nádoba určená pro přepravu rostliny z místa na místo a nikoli pro její pěstování. Kontejner prostě nemůže uspokojit nároky stromku na delší život, byť je to život v zajetí. I pro stromečky v květináčích platí, že je může i krátkodobý pobyt v bytě zabít.

Umělé stromečky

Stromky, které nikdy nebyly živé, tedy stromky umělé, mohou být vděčným tématem pro diskuze. Mají výhody a nevýhody, ekologické (ty bývají nejspornější a nejsložitější, ale přesto bývají na předním místě), estetické (no na to má každý svůj názor, takže o tom se může mluvit pořád dokola), praktické (tady se uplatňuje zametání jehličí proti zabírání místa ve sklepě), cenové (v návratnosti investice by si mohl každý obhajovat cokoli). Odborník doporučuje, aby byly z recyklovatelného materiálu a nejlépe i z recyklovaného. Skepse k obojímu je veliká. Kdo si ale pořídí s jakoukoli argumentací umělý vánoční stromeček, měl by ho řádně a šetrně zlikvidovat do patřičné kategorie odpadu. Takové stromky se obvykle vyrábějí z plastů a papíru.

A co teda?

Je jasné, že někdo se nemůže vzdát jednoho z hlavních atributů Vánoc. Ale řešení se vždycky najde. To nejjednodušší řešení, jak mít všechno – tedy stromek, který by stejně zemřel – už bylo zmíněno výše. Najděte si místo, kde se prodávají stromky z probírky. A pak je tu další lišácká možnost, a pro tu stačí slevit jen málo. Pořiďte si větve chvojí ze stromů po těžbě. Je to docela dostupný artikl a má minimální ekologickou zátěž. Takové větve mají svěží barvu, skvělou vůni a mnoho dalších výhod. Svůj “vánoční stromeček” si z nich můžete udělat, jak velký chcete a můžete ho třeba zavěsit na zeď, kde se nebude kácet nebo ho nebudou porážet domácí mazlíčci nebo rozjívené děti. Mimochodem první vánoční stromečky se věšely pod strop, stojany na zemi přišly až později.

Ať již máte jakýkoliv stromek, dbejte také na jeho slušnou likvidaci. Většinou to funguje následovně: svozové firmy nebo místní úřady vyhlásí místo, odkud budou kostřičky stromečků svážet. V hlavním městě je jednoduché a logické – obvykle to bývá vedle kontejnerů na tříděný odpad. Nezapomeňte, že svoz má i nějaké limitní datum. Pokud si tedy budete sušit stromek doma do Velikonoc, tak pak už ho nikdo odvážet nebude. Ze suchých stromků se po svozu i něco dalšího dělá. Štěpkují se v kompostárnách nebo ve výrobnách peletek nebo se s nimi přitápí ve spalovnách.      

Mohlo by se Vám ještě tento týden hodit

Stačí kliknout sem, pokud byste chtěli svůj vlastní Zpravodaj, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce.