Pokojové rostliny nejsou k jídlu

 A dají se pokojovky jíst?

Pokojovky pocházejí většinou ze subtropických a tropických oblastí, kde se musejí na přežití vyzbrojovat jinak než rostliny mírného pásma. V čem je ten rozdíl? Jíst anebo nejíst?

Rychlé opakování i pro zkušené kytkožrouty

Na mých kurzech se výklady pořád dokolečka točí kolem sekundárních metabolitů. Krátce připomenu, že se jedná se o nejrůznější druhy chemických sloučenin, které dodávají rostlinám chutě, barvy, vůně a tak podobně. Jejich smyslem je rostlinu chránit – před nemocemi i predátory. Tyto látky pro člověka ve větších objemech jedovaté. Někdy je lidé v menších množstvích využívají jako koření nebo léčiva. S těmito látkami je třeba zacházet velmi obezřetně.

Rytmus roku

Ve střední Evropě máme mírné kontinentální klima, čili se u nás střídají čtyři roční období, a tak většina rostlin má každý rok „nové listy“. Mám teď na mysli dřeviny i byliny, tedy stromy, keře i různé trvalky. Zjara mají mladé rostliny sekundárních metabolitů v listech málo a na konci léta nejvíc. V tropech rostliny svoje listy neshazují, a tak mají sekundárních metabolitů pořád hodně – maximum toho, co dokáží vytvořit.

Čtete také

Ilustrace

Jak na pacibulky

16 února, 20223 min. čtení

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí, pro vypěstování některých druhů česneků pro Vás máme pacibulky. Je to jeden ze způsobů množení rostliny. Co to je? Jak na ně? Pacibulky se tvoří v květenstvích některých česneků, ale nejsou to pravá semínka.…

Děkuji, raději plevel

Protože otázku po jedlosti pokojovek dostávám velmi pravidelně, chtěla jsem je pro vás otestovat na vlastním těle. Tak to dělám se všemi rostlinami, dříve než0 vám je předkládám. Výše jsem se zamyslela, jak to s nimi je.

Internet se hemží nápady jak využívat zejména rýmovník citronový (Plectranthus amboinicus). Mám ho doma, tak jsem si ho naložila do cukru, podobně jako se to dělá se smrkovými výhonky. Jenomže do druhého dne mi to zčernalo a vypadalo to dosti hnusně (i když to pořád ještě docela příjemně vonělo). Nevzdávám se snadno. Napadlo mne přidat sekané lístky do mrkvového salátu. Mrkev je báječná zimní zelenina, která tolerantně přijímá nejrůznější jiné přísady. Ale já jsem na to neměla vůbec chuť. A tak jsem se tentokrát řídila přesně tím, co vám radím na kurzech: „Když je mi nějaká rostlina už na pohled protivná, tak nebude pro moje tělo dobrá, i když jiným chutná.“

Jíst se mi to nechtělo ani potom, co jsem si pročetla dva vědecké články, které kulinární užití zmiňovaly.

Akce pro firmy

Kurzy & workshopy
pro kytkožrouty

Stálezelené rostliny u nás

Naše původní stálezelené rostliny jsou převážně jehličnany – smrky, borovice, tisy, jalovce a další. V předcházejících stoletích, zejména po rozvoji zámořských objevů, k nám bylo zavlečeno spousta dalších listnatých dřevin, které už považujeme za „naše“. Rostou u nás zimostrázy, pěnišníky, zeravy dobře známé i podle latinských jmen – buxus, rhododendron, thuja. Dali byste si něco z toho? Asi těžko, protože víte, že to jehličí a listy nebudou k jídlu.

A že se přece používají výhonky jehličnanů? Jistě, ale jen když jsou úplně mladinké a mají těch jedovatých látek málo.

Jinak už v neděli 30. ledna jsem našla v chráněném zákrutu vozové cesty první polníček a v lese nesmělý česnek viničný. Vždyť ten čas bez zeleně není delší než karanténa – 40 dní.

Zůstávám věrná plevelu z volné přírody.

Mohlo by se vám hodit

Zpravodaj i Poradna

Chcete svůj vlastní Zpravodaj i Poradnu, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce?

Nákupní košík
Přejít nahoru