Zalévat nebo kropit? | Kytkykjídlu

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí,

ptáte se někdy svých rostlin v zahradě, jak by si přály být zalévány. Takhle to vypadá jako zcela zbytečná otázka, která dělá z komára velblouda. Rostliny zaléváme přece, když je teplo a sucho…Jenže špatným zaléváním můžeme rostliny nenávratně poškodit, v lepším případě mrháme vodou, kterou rostliny nedokážou plně využít. Je tedy potřeba držet se následujících zkušeností a doporučení.

Zalévání v brzkých ranních hodinách je jednoznačně nejvhodnější. Voda se ráno do chladnější půdy dobře vsákne a rostliny ji mohou efektivně přijímat po celý den. Kdo si nemůže ráno udělat čas, zvolí druhou vhodnou variantu, tedy zalévat pozdě večer. Po 20. hodině je už dostatečně chladno, aby se voda z povrchu půdy nevypařila a rostliny nedostaly teplotní šok. Večerní zalévání má ale dvě nevýhody – jednak rostliny zůstávají mokré po celou noc, což vytváří podmínky pro plísně a choroby. A také se vytváří skvělé podmínky pro ničivou činnost slimáků, která večer roste na intenzitě.
Rostliny, zemědělské plodiny, a hlavně keře a stromy více ocení jednu pořádnou dávku vody než několik menších. Pokud zálivku provedeme důkladně, nemusíme pak zalévat každý den. Voda se musí vsáknou až ke kořenům, ovšem musí jí být jen tolik, aby se nevytvořily kaluže. Do přemokřené půdy nemůže pronikat vzduch a probíhají v ní hnilobné procesy.
Vraťme se ale ke správnému zalévání. Zalévat bychom měli rostliny přímo ke kořenům. Zejména na velkých listech mohou vodní kapky působit jako skleněná čočka, která násobí účinky slunečního záření. Listy se snadno spálí a rostlina se už pak nemusí zregenerovat.
Pro zalévání se nejvíce hodí odstátá voda – ideálně srážková zachycená do akumulační nádrže či jiného vhodného rezervoáru. Vodu v nadzemních jímkách musíme kontrolovat, aby se ní nemnožily organické nečistoty. Na trhu existují ekologické přípravky s obsahem bakterií, které pomáhají vodu udržet čirou a nezapáchající.
A ještě dvě poznámky k zálivce. Častěji musíme samozřejmě zalévat nově vysazené rostliny, než na novém stanovišti zakoření. Výsadbu bychom měli provádět ve vhodné době, na jaře či na podzim, s ohledem na počasí. Pokud nemáme jinou možnost než sázet v létě, budeme muset zálivce věnovat obzvláštní pozornost.

Velmi účinnou pomocí je zamulčování záhonů. Mulčování má také svoje pravidla, o nich podrobněji někdy jindy.

A myslete také na to, že v horkých dnech nepotřebují vodu jen rostliny, ale i živočichové. Vytvořte jim na zahradě pítko. I to by mělo respektovat základní parametry. Musí se jednat o širokou mělkou misku, v níž se ptáci ani hmyz neutopí, ideálně s prostorem na dosednutí při okraji vody. Pokud víme, že se po zahradě pohybuje kočka, je potřeba takové místo ochránit před jejím útokem – vhodná jsou pítka na nožkách nebo zavěšená ve větvích, kam šelmička nevyleze. Vodu pravidelně vyměňujeme, aby nezahnívala.

Zaléváte rádi? Milujete víc hadice nebo konve?

Chcete svůj vlastní Zpravodaj i Poradnu, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce.