cover_Zpravodaj_ohlednuti_za_sezonou

Ohlížím se za sezonou nebo už vyhlížím novou?

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí,

podívejte se se mnou, jaká byla ta letošní kytkožroutská sezona. Vybírám to nejlepší.

 

V posledním srpnovém týdnu končí hlavní kytkožroutská sezona, a tak se vždycky dívám, jak se těch přibližně sto padesát dnů největší radosti v terénu vydařilo. Za chvíli začnou padat ořechy a to už je jiná písničky.  A tak je vždycky několik akcí, které se radostně zaryjí do paměti.

Začínáme (skoro)  pod sněhem

Začalo se v Knihovně Jana Lorence ve Vrdech 28. března. Ještě den před akcí jsme si s paní knihovnicí Petrou Kobelovou telefonovaly. Bylo nasněženo, ale my jsme věděly, že na náš kytkožroutský výlet bude hezky, že sníh roztaje a my se krásně napaseme. A tak se to také stalo. Nasbírali jsme unikátní chmelíčky i spoustu dalšího býlí. Mimochodem takové lahodné chmelíčky na žádné další akci už nebyly.

Nejlepší sezona

Znalci vybírají termíny v druhé polovině dubna.  Pak je to pro mne jako jízda na drakovi. V té době doma neuklízím, neperu, odbývám práci na počítači a snažím se to báječné pučení všechno využít. Letos se to povedlo.

19. dubna jsme ochutnávali navigaci v Děčíně. Exkurze se jmenovala Městská divočina k jídlu. Byl to kurz, kdy výjimečně pršelo. Bylo nevlídno, ale většina lidí vydržela až do konce. Díky Městské knihovně Děčín a paní Mirce Nedvědové jsem se s některými účastníky potkala již poněkolikáté.  Děčínští kytkožrouti jsou báječní, vytrvalí a odolní.

S  Kateřinou Werkman z Městské knihovny Úvaly jsme putovali 21. dubna jarním lesem. Byla to dopolední akce určená maminkám s dětmi. Kolem výskaly a skákaly kluci a holčičky a dodávali tomu všemu všemu punc nekonečné radosti ze života.

O den později 22. dubna byla na Zeměfestu cooking show. Nabízela jsem saláty s lahodnými  kytičkami. Na akci se spolupodílelo i Ekoncetrum Zahrada. V odpoledním vstupu vyskočila na podium dvě roztomilá děvčata (8 až 12 let) a úžasným hospodyňkovským fortelem začala pomáhat rozdávat degustační porce.

3.května jsem v  Českých Budějovicích školila v Ekocentru Casiopeia učitelky z blízkého okolí. Akreditovaný kurz je na celý, takže vznikne i dost velký prostor na vzájemnou inspiraci. Díky, paní učitelky, za to. Jsem ráda, jak učíte děti, které to tu jednou převezmou.

Geopark Ralsko mne pozval na festival Proměny, který se konal 6. června. Překrásné místo a krásná akce. Pro mne jako za odměnu. Všechno v souladu s přírodou, ale opravdu! Žádné skákací hrady nebo reprodukované zvuky. Řízená degustace – můj velmi oblíbený formát. Byla jsem tem celý den a ve čtyřech vstupech se vždycky vystřídalo úžasné publikum. Jednou dokonce s asistencí tlumočnice, protože přijeli i sousedé z Německa.

Prázdniny patří dětem

Měla jsem možnost zprostředkovat kouzlo jedlých květů na třech příměstských táborech. Děti jsou moje veliká radost. Ty mladší, které ještě neztratily svou dětskou kreativitu, mi často ukazují, k čemu se to kvítí dá ještě používat – blbnou, hrají si a otevírají mi oči a chrání mne před profesní slepotou. Co kurz, to jiná atmosféra. Tu vytváří osobnost organizátorky. Všechny byly úžasné

Tajemství divokých Čihadel v  Přírodním parku Klánovice-Čihadla, ale vlastně v Hostavicích. Královnou dětí tam byla Kristina Korecová, s níž jsme nasbírali krásné kytičky na veselé kuličky.

Příměstský tábor Ambiente, který otevírá dětem štěrbiny do vysoké gastronomie i na jedlé louky Přírodního parku Šárka – Lysolaje. Můj dík patří Janě Slabé, která to pro děti z Ambiente pečlivě připravila a pak je přivedla na místo.

Když se měl konat kulinární workshop pro děti z Holešovického kempu, ještě v předvečer jsme nevěděly, co bude – pršelo jako z konve. Mirka Karolová bryskně zaimprovizovala a bylo to báječné. Připravovaly se chlebíčky s kytičkovou pomazánkou.

Bobule na závěr sezony

Nádherný kurz v soukromé dendrologické zahradě. Jestli jste to dočetli až sem, tak se vám přiznám, že tenhle kurz je pro mne veliká odměna. Prohlídku sbírek jedlých bobulovin, malvic, peckovic, planých růží, dřínek, třiceti druhů lísek a mnoho dalšího vede moje spolužačka z univerzity Jitka Hošková. Fenomenální místo, kde je to každý rok jiné, protože to tam řídí příroda sama. Prohlídka končí degustací ovocných kreací z jejího špajzu. Čatní i marmelády……. pravidelně se mi potom ještě o tom zdá.

Teď je to takové “král je mrtev, ať žije král”. Už plánuji kurzy na příští rok. Ve chvíli, kdy to dopisuji, což je na konci srpna, už mám v diáři na rok 2024 dvě rezervace.

Můžete si také prohlédnout galerii ze slušnosti k účastníkům, jsou tam všichni většinou zezadu.

 

Mohlo by se vám hodit

Zpravodaj i Poradna

Chcete svůj vlastní Zpravodaj i Poradnu, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nákupní košík
Přejít nahoru